Vermikompostování a jeho výhody

Vermikompostování a jeho výhody

Co je vermikompostování? Vermikompostování neboli kompostování s využitím žížal je rozklad a humifikace organického odpadu prostřednictvím ekosystému mikrobů a žížal. Existuje zde několik pojmů, které je třeba vysvětlit.

Bez nich se totiž vaše domácí vermikompostování docela jistě neobejde. Důležité je zejména humus a s ním spojená humifikace a použití těch správných mikrobů. A co byste tedy měli znát?

Základní pojmy pro vermikompostování

Humifikace je souborný proces rozkladu organické hmoty, jehož výsledkem je humus – organická hmota nacházející se v půdě, která se tvoří v důsledku rozkladu rostlin a zvířat mikroby. Jde o nejúrodnější část půdy a v celém procesu vermikompostování nám jde právě o proces vzniku úrodného humusu. Při celé „akci“ se proto soustředíme právě na něj.

Vermikompostování a jeho výhody

Mikrobi, nazývaní také jako mikroorganismy, jsou příliš malé na to, aby byli viditelní pouhým okem – jsou pozorovatelní pouze mikroskopicky. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy. V rámci kompostování s využitím žížal jsou mikrobi nezbytní při rozkladu organických látek a tvoří podstatnou část zdroje potravy pro žížaly a jiné užitečné mikroby. Je proto velmi důležité udržovat tu správnou rovnováhu mezi různými druhy mikrobů, ale k tomu se ještě budeme o něco více věnovat níže.

Nejběžnějšími mikrobi, o kterých ve vermikompostování uslyšíte, jsou bakterie, houby a v menší míře hlístice (které už ovšem mezi mikroby de facto nepatří). Dále jsou to plísně, kvasinky či některé řasy a prvoci.

Nejedná se o nic umělého, vermikompostování vlastně napodobuje přirozené procesy

Je důležité říci, že vermikompostování není jen proces vytvářený lidmi, ale jde o zcela přirozený děj, který se neustále odehrává v přírodě. Všude tam, kde dochází ke vzniku a později odumírání organického materiálu je tento děj nepochybně ve hře.

Žížaly a mikroorganismy obývají hromady hnůj, podestýlku a ještě více zhutněné prostředí několik stop pod zemí, spotřebovávají organickou hmotu a nakonec ji přeměňují na něco magického, co přeměňuje minerály obsažené v této organické hmotě na formu, která dále vyživuje rostliny. Ano, právě jsem vám popsali vznik humusu. A co je potřeba k tomu, aby vše proběhlo přesně tak, jak má?

Jak se vermikompostování liší od klasického kompostování?

Možná si myslíte, že pořídit si domů klasický kompost asi nebude úplně dobrý nápad. To vás ovšem vyvedeme z omylu – nic takového po vás totiž chtít nebudeme. I když existují určité podobnosti mezi těmito dvěma procesy, kompostování je fenomén rozkladu, který zahrnuje i fázi rozkladu s vysokou teplotou hmoty. Správně vyzrálý kompost vás proto nikdy nepodaruje semínky plevelů ani škodlivými mikroorganismy – vysoká teplota se o vše postará. V praxi využívají proces tlení kupříkladu aligátoři, kteří si obkládají svá hnízda právě tlející rostlinou hmotou, a poté ji podle potřeby odebírají nebo naopak přidávají (pohlaví mláďat totiž závisí právě na dosažené teplotě a není tedy vhodné , aby se z jednoho hnízda vylíhli pouze samci nebo pouze samice). Oproti tomu u vermikompostování k žádnému zvýšení teploty v rostlinném materiálu nedochází, a dokonce je třeba zde této fázi zabránit.

Co se děje při klasickém

Při klasickém kompostování rozklad začíná činností mezofilních mikrobů, kterým se daří v mírných podmínkách. V první termofilní fázi dochází k zahřátí kompostu na teplotu 50-70 stupňů, přičemž většina ztráty objemu kompostu nastává během této fáze. V první fázi je třeba zajistit dostatečné provzdušnění, a to např. přehazováním. Pořádný kompost je nutné přeházet několikrát za sezónu – zvláště ve chvíli, kdy na něj neustále něco přidáváte. Ovšem v domácí podmínkách samozřejmě není něco takového dost dobře možné. Tak jak tedy vermikompostování zajistí rozklad hmoty a vznik humusu?

Vermikompostování a jeho výhody

Po této zahřívací fázi následuje období ochlazování, kdy teploty klesají na 40-45 stupňů. V poslední fázi, fázi dozrávání, se teplota rovná okolní teplotě a kompost získává konečný vzhled. Po této době je možné hotovou půdní hmotu odebrat a použít k výživě rostlin (domácích i venkovních).

Ve většině případů bude celý cyklus kompostování trvat měsíce. V některých případech lze tento proces řídit a zrychlit a zde se dostáváme k vermikompostování.

A jak je na tom vermikompostování?

Vermikompostování využívá ke zpracování organického odpadu mezofilní mikroby a samozřejmě žížaly, a to zejména kalifornské, které mají 2x vyšší apetit než naše české. Není to tedy jen nějaký módní výstřelek – se žížalami ze záhonu skutečně příliš nepochodíte. Při vermikompostování je třeba udržovat teplotu mezi 10-30 stupni. Je to logické, při vyšší by žížaly uhynuly a z násady by nebylo nic. Vermikompostování má oproti klasickému kompostování za vyšších teplot výhodu v tom, že je obecně rychlejší.

Zatímco klasický kompost se vytváří 6 měsíců a více, při použití vermikompostéru lze kompost „sklízet“ již za 8 týdnů. Důležitá informace je, že je žížalám třeba zajistit dostatečný a pravidelný přísun potravy, tedy organického odpadu. To ovšem v běžných domácnostech, které vaří a neustále vyhazují nějaké zbytky ovoce a zeleniny, rozhodně není problém.

Výhody vermikompostování

Vermikompostování je nejúčinnějším způsobem recyklace. Kompostovatelný potravinářský odpad je nejtěžší odpad, který produkuje domácnost, kdy si málokdo uvědomuje, jaký problém představuje smíchání odpadu s běžným směsným odpadem – je těžce spalitelný a právě díky odpadu skládky zapáchají. Přitom bioodpad nemusíte vyhazovat, ale můžete jej přeměnit na něco užitečného.

Kompostováním nebo vermikompostováním vašeho potravinářského odpadu můžete snížit svou uhlíkovou stopu a výrazně snížit množství metanového plynu produkovaného na skládkách. To je ovšem pro většinu zahrádkářů jen takový vedlejší efekt. Ve skutečnosti jim jde právě o onen výživný a po všech stránkách prospěšný humus, který později používají k pěstování interiérových či balkonových rostlin, nebo s jeho pomocí obohacují záhonky. Ani jsme se nedostali k úžasným účinkům samotného vermikompostu. Tak jdeme na to.

Vermikompostování a jeho výhody

Účinky vermikompostu na půdu a rostliny

Stále ještě váháte, zda si vermikompost pořídit nebo ne? Podívejte se, jaké výhody může vašemu zahradničení přinést.

Půdní výhody vermikompostu

Vermikompost obsahuje živiny a růstové látky pro rostliny. Příznivě působí na vytváření kořenů rostlin a na jejich celkový vývoj, přičemž je považován za nejúčinnější organické hnojivo.

Ukázalo se, že vermikompost aplikovaný na rostliny má v různé míře následující účinky:

  • Lepší klíčení semen
  • Rychlejší růst
  • Dřívější plození a větší plody
  • Účinnější potlačení škůdců
  • Efektivnější opylování

Pokud vlastníte vermikompostér, můžete čerpat již po dvou až třech měsících od založení kompostu tzv. žížalí čaj. Tato životadárná tekutina je vynikající tekuté hnojivo pro bylinky, pokojové rostliny i zahradu. Doporučené ředění je 1 : 9. Uplatníte ho u všech rostlin a používá se jednoduše tak, že s ním své zelené svěřence zalijete. Samozřejmě při výše uvedeném doporučeném hnojení.

Vermikompostování a jeho výhody

Jak vlastně vypadá takový vermikompostér

Když si něco podobného objednáte, dorazí vám domů zajímavě vypadající plastová nádoba na třech nebo čtyřech nožičkách. Vzhledem k tomu, že jde o produkt určený do domácnosti, respektive mnohdy přímo do kuchyně, pak se samozřejmě není čemu divit. Navíc správně založené vermikompostování neobtěžuje své okolí zápachem ani roji otravných mušek ,takže se pořízení kompostéru domů nemusí bát.

Navíc bývá k dostání v několika různých objemech, takže si snadno vyberete takový. Který bude dokonale vyhovovat potřebám vaší rodiny. Tělo vermikompostéru tvoří jednotlivá patra, která si můžete nastavit podle potřeby. Vše poté zakryjete víkem, díky němuž vám do vermikompostéru neproniknou žádné nečistoty, ani vás nebude obtěžovat zápachem tlení, byť minimálním.

A samozřejmě nesmí chybět ani nádobka, do níž se průběžně střádá již zmiňovaný žížalí čaj. Ten stačí jen postupně odebírat, naředit v poměru 1:9 a používat jako hnojivo. Po několika týdnech jednoduše vyberete hotový humus a můžete založit novou násadu žížal. Běžné rozměry vermikompostérů se pohybují v rozmezí 445x400x530 cm. Snadno se tedy vejdou i do koupelny, na toaletu, na lodžii apod.

Náš tip: Vermikompostéry jsou k dostání v mnoha různých barvách. Mnohdy se mnohem více snaží dát vyniknout své designové stránce, aniž by však jakkoliv rezignovaly na funkčnost. Můžete si tak vybrat přesně takový model, který dokonale zapadne do vašeho domova.

Co byste ještě mohli potřebovat

Někdy se nám povede vyprodukovat biologického odpadu více, než je možné bez rizika jen tak volně vložit do vermikompostéru. Anebo jednoduše chcete mít nějakou nádobu, do které byste biologický odpad odkládali ještě předtím, než ho vysypete do vermikompostéru. A samozřejmě ideálně takovou, kterou nebudete muset stále mýt. Že něco takového není možné? Ale je, pokud vsadíte na kompostovatelné papírové sáčky. Jsou dostatečně silné, aby po dlouhou dobu udržely veškerý biologický odpad, ale zároveň se díky působení kalifornských žížal velmi rychle rozloží. Mohou vám tedy v tomto pohledu hodně pomoci.

Když si nemůžete velikost kompostu vybrat

Nejste si jistí, jak velkého pomocníka pro svou domácnost zvolit? Nevadí. Pořiďte si kompostéry, které je možné „štosovat.“ Tedy takové, jež mohou mít více než jedno patro a lze je tedy prostým přikoupením prostředního dílu libovolně rozšiřovat. Nemůžete se vám tedy stát, že si pořídíte menší vermikompostér, než na jaký je přizpůsoben objem biologického odpadu ve vaší domácnosti. A naopak nákup příliš velkého vermikompostéru vyřešíte prostým odebráním jednoho patra. Není na tom vůbec nic složitého. Vše působí jako jednoduché dětské puzzle.

Patra se také používají k tomu, aby mohlo ve vermikompostéru zároveň docházet k vyzrávání materiálu i likvidaci každodenně vznikajícího odpadu z domácnosti. Jakmile jedno patro naplníte, necháte ho odpočívat, nasadíte další a do něj budete ukládat porce slupek, odřezků zeleniny apod. A než patro zaplníte, bude již to poslední vyzrálé a vhodné k opětovnému použití.

Jak se vermikompost používá

Jakmile uplyne několik týdnů, dostanete se do fáze finální tvorby humusu. A jak ho použít při hnojení vašich záhonů nebo při výsadbě rostlin? Nejjednodušší je ho samozřejmě smíchat se zeminou. To můžete udělat ručně nebo u větších ploch tím, že ho jednoduše zaořete dovnitř. Spokojit se ovšem můžete i s prostým rozhozením a následnou důkladnou zálivkou. I tak totiž dokáže množství živin proniknout i do hlubších struktur půdy, odkud je rostliny už snadno využijí. To je vhodné zejména ve chvíli, kdy se prostřednictvím vermikompostu snažíte vyžit ovocné keře, stromy, záhony s bylinkami a další plochy, u nichž jednoduše není vyživení zapracováním možné, protože by došlo k poškození citlivých kořenů rostlin

Nechcete čekat na žížaly? Můžete vám pomoci i urychlovač kompostu

Stále vás otázka vermikompostérů a vermikompostování nezaujala? Nevadí, pokud máte na zahradě místo na klasický kompost, můžete si k rychlejší tvorbě humusu pomoci i jinak. Stačí vsadit na urychlovač kompostu s termofilními bakteriemi a budete mít svou vlastní rostlinou hmotu s mnoha pozitivními účinky mnohem rychleji než při použití klasických metod. Jde samozřejmě o investici navíc, pohybuje se však nanejvýš v řádu stokorun. A když si spočítáte, kolik stojí v obchodech skutečně kvalitní substrát, pak jistě velmi brzy zjistěte, že se vám něco podobného rozhodně vyplatí.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *